Maxův příběh

Kdo byli Maxovi rodiče, kolik měl sourozenců a jak skončili, se už nikdy nedozvíme. Nedozvíme se ani, zda se jednalo o záměrný vrh někoho, kdo „chtěl štěňátka“ nebo o nehodu. Víme jen, že prvním majitelem Maxe, většího křížence, který má někde v předcích patrně německého ovčáka, byla rodina, která štěně pořídila na hraní dětem. Ty se k pejskovi nechovaly nejlépe, a tak se vyděšeného štěněte ujal pán žijící v zahradním domku. Max dostal najíst a už ho nikdo netýral. Bohužel ale nový majitel často odjížděl za prací i na několik týdnů. Tehdy byl pes svěřen do pochybné péče lidí z okolí a často trávil celé dny zavřený sám v domku. Jeho majitel nebyl zlý člověk, a tak sám uznal, že tohle není dobrý život pro mladého psa plného temperamentu a radosti ze života. A tak Max změnil působiště podruhé a definitivně – stal se dalším členem Sofiiny domácnosti . Sofie mu uhradila nákladnou operaci špatně srostlé komplikované fraktury zadní nohy, kterou mu jeho bývalý majitel v opilosti způsobil a ponechal z finančních důvodů bez ošetření. Aktuální částka za Maxovu operaci a pooperační péči je nyní 130 000 korun (není konečná, čeká se na vyndání želez a pak bude následovat rehabilitace). Nákladná operace byla úspěšná a pooperační péče nesmírně náročná, ale v dohledné době bude z Maxe naprosto zdravý pes. Jako jeden z mála měl obrovské štěstí… Jak a kde (pokud vůbec) žijí jeho rodiče a sourozenci bychom možná ani nechtěli vědět…

411506825_900450895132211_2601937008804948658_njpgpng 

Velcí kříženci jsou jednou z kategorií nejčastěji týraných a zanedbávaných psů. Feny mívají velmi početné vrhy (8-10 štěňat) a jejich majitelé následně štěňata rozdávají nebo prodávají za symbolické částky komukoli, jen aby se jich rychle zbavili. Velké množství těchto psů končí na řetězu nebo v kotci, bez možnosti výběhu či kontaktu s člověkem.Velmi často zanedbávaní po stránce výživy, veterinární péče, hygieny,  často psychicky i fyzicky týraní nebo ponechaní zcela bez zájmu ze strany majitele. Ani pokud se dostanou do útulku, nemají vyhráno. Takový kříženec  je obvykle pro zájemce o adopci „příliš velký“, „příliš obyčejný a neatraktivní“, a tak  bývá útulkovou stálicí, která jen velmi těžko hledá zodpovědného člověka, který ho adoptuje.

Jakkoli je množení  v současné době plné bezprizorních a týraných psů trestuhodné, o množení velkých kříženců to platí dvojnásob….


Autor: Ing. Irena Lukešová